Můžete mi podat tu… no… tu věcičku, kterou se solí? Je to hned vedle té kulaté dřevěné… něčeho. S takzvanou lethologií – tedy potížemi při hledání správných slov – se čas od času setká každý. Někdy za to může únava, jindy třeba ranní kocovina. Tento jev se ale s přibývajícím věkem zhoršuje. Pokud se však opakuje častěji, může jít o příznak vážnějšího problému.
Raný Alzheimer
V takovém případě totiž signalizuje změny uvnitř mozku neboli preklinické stadium Alzheimerovy choroby. To jsou příznaky předcházející těm zjevnějším. Nedávný výzkum vědců z Torontské univerzity ale tento mechanismus trochu poopravil. U starších lidí je totiž přesnějším ukazatelem tempo samotné promluvy než přímo obtížné hledání slov.
Víc jak stovka dospělých
Vědci požádali vzorek 125 ověřených zdravých dospělých ve věku 18-90 let, aby podrobně popsali stejnou scénu. Nahrávky jejich projevu pak analyzovala umělá inteligence. Program zkoumal tempo projevu, pauzy mezi slovy a také pestrost slovní zásoby. Účastníci krom toho vyplnili i sadu testů.
Měřila se schopnost delšího soustředění, plánovat a plnit úkoly a další celkem běžné mozkové disciplíny. Právě pokles takového spektra výkonnosti mozku, který je s věkem normální, úzce souvisel s tempem řeči. Ukazuje se tedy, že potíže v tomto směru jsou spojeny i s poklesem ostatních dovedností.
Obrázek a slovo
Novým prvkem tohoto výzkumu byl tzv. interferenční úkol s obrázkem a slovem. Jde o zadání navržené tak, aby oddělilo dva kroky v pojmenování předmětu. Nejdříve jde o nalezení správného slova a pak instrukce pro pusu, jako ho správně vyslovit.
Účastníkům jsou během testu ukázány běžné předměty denní potřeby, jako třeba smeták. Současně je jim přehrán zvuk se slovem podobným významem (stěžuje vymyšlení názvu obrázku) nebo podobně znícím (což to samé usnadňuje).
Výsledkem testování bylo, že přirozená rychlost starých lidí souvisí právě s rychlostí pojmenování obrázků. Za širším kognitivním poklesem včetně jazykových změn tak může stát spíše celkové zpomalení výkonu, než jen problém se slovy.
Věk a řeč
Plynulost řeči se běžným stárnutím moc nesnižuje, což ukázaly i výzkumy z roku 2022. mizerné výkony ve výše popsaných i dalších testech ale mohou ukazovat právě na zárodky neurodegenerace, jakou je i obávaný Alzheimer. Test plynulosti slovní zásoby navíc zapojuje hned několik mozkových oblastí, tedy jazyk, paměť a samotný výkon.
Může tak ukázat, které konkrétní oblasti jsou už nějak postiženy. Studie tak otevřela nové dveře pro budoucí výzkumy. Nejde totiž jen o obsah našeho sdělení a jeho smysluplnost, ale i formu projevu. Využití AI může jejich zpracování zjednodušit a zpřístupnit, lze tak vytvořit například mobilní aplikace, které budou lidé používat sami.
Možnost predikce
Mnohé předchozí zprávy a diagnostiky byl založeny na zpětném pohledu. U člověka trpícího chorobou byl zjištěn vývoj tohoto druhu. S touto rozvíjející se znalosti lze naopak hledět do budoucna a odhalovat možný vývoj za více let. Umělá inteligence si tak zpracovala třeba i projevy Ronalda Reagana v letech předtím, než mu byla diagnostikována demence.
Zdroje: BMC, Taylor&Francis, Almerja