Určitě jste někdy slyšeli, že právě kominíci nosí štěstí. Způsoby aplikace této pověry jsou různé. Podle některých legend si má člověk na kominíka sáhnout, jindy se máte chytit za vlastní knoflík, když nějakého uvidíte. Jako každá pověra se i toto někde muselo vzít, ovšem lidská fantazie je nadmíru tvořivá. Odkud teda štěstí pochází?
Marie Terezie
Jde asi o nejznámější verzi. Císařovna se tehdy na nádvoří svého zámku setkala právě s dvorním kominíkem. Zeptala se ho, zda odvedl pořádně svou práci a všechny komíny i komínky zejí čistotou. On jí popravdě sdělil, že přesně tak to je. Aby si jeho tvrzení ověřila, přejela prsty po jeho oděvu, čímž se samozřejmě ušpinila. „Máš štěstí,“ prohlásila nato.
Historka se rychle rozběhla a začala žít za branami paláce vlastním životem. Od té doby se traduje, že kdokoli si sáhne na kominíka, bude mít stejné štěstí, jako tehdy ten dvorní.
Jiný výklad
Cokoli, co putuje ústním podáním, získá velmi svižně několik verzí. Tak se liší i chápání kominického štěstí. Dle předchozího výkladu má štěstí ten, kdo se kominíka dotkne. Pak existuje i verze, že kamkoli tito potřební řemeslníci vkročili, byla jejich přítomnost vítána.
Každý majitel domu věděl, že kominík znamená čistý komín, tedy dobré topení a vaření. Ergo prosperující domácnost. Nemluvě o tom, že údržbou komína se předcházelo požárům a dalším katastrofám.
Nejen symbol domácí pohody
Když se vymetaly komíny před koncem roku, rozdávali kominíci také kalendáře s větou „Hodně štěstí v novém roce novém roce přeje váš kominík.“ Dobře vymetený komín a táhnoucí kamna byla základem rodinné pohody. Časem se tak objevily i figurky kominíků pro štěstí, vyšívané prostírání a další formy.
Protože svým zjevem a oděvem připomínal čerta, věřili mnozí také na to, že právě kominík dovede ovládat nebo vyhánět zlé duchy. Stejný efekt se přikládal i kouři. A nebyla by to čeština, aby se k tomu nepřidal i jiný podtext. Že někdo „vymetá komín“ sloužilo také jako metafora pro milostné schůzky. Žena se „vymeteným komínem“ byl často termín pro dámu s milencem.
U vstupu i v den svatby
Na prahu nového roku si lidé dávají kominíčka ke vstupním dveřím – pro štěstí po celý rok. V určitých regionech Velké Británie má zase mít nevěsta šťastné manželství, pokud vidí kominíka v den svatby. Hodně jich využívá pověru k tomu, aby vymetalo komín ve známých rodinách, kde se zrovna koná svatba, takže nevěstě přinesou štěstí.
Kominíci v Čechách
V našich krajích patřila tato profese vždycky k určitým způsobem privilegovaným. Už v roce 1748 je doloženo použití kulaté cechovní pečetě se svatým Floriánkem, patronem proti ohni. Toho pak držel z každé strany právě kominík. Dekret z roku 1821 ustanovoval propůjčování kominické živnosti.
Jejich počet měl odpovídat potřebám obyvatel. Policie měla zase dbát na to, aby jim majitelé domů poskytovali přístup k čištění. Dnes se poptávka snížila, protože klasické vytápění nahrazují jiné technologie, hlavně ve městech je tato figura tedy vzácnost. Navíc už nepotkáte klasického člověka v černé a se štětkou přes rameno, ti dnešní jsou prostě normální řemeslníci. Výjimkou nejsou v tomto oboru ani ženy – kominice.
V rozhovoru pro Denik.cz se kominík z Hulína Šimon Zdráhal svěřil, že si na to, že na něj někteří chtějí sáhnout „pro štěstí“ dodnes nezvykl.
Zdroje: KladenskeListy, Kominici.cz, KomKlima.cz, denik.cz